Historie chovu krokodýlů v Čechách až do současnosti

Česká republika svým středoevropským chladným podnebím není vůbec příhodná pro chov krokodýlů, její poloha zdá se být také velmi vzdálená od míst jejich výskytu na to, aby se zde někdo vážně zabýval problematikou jejich chovu a ochrany. Přesto mají čeští herpetologové a teraristé v tomto ohledu poměrně významné postavení v rámci Evropy.

Historie ochrany se datuje od počátku šedesátých let minulého století, kdy byl známý český herpetolog prof. Zdeněk Vogel, účasten založení krokodýlí farmy na Kubě. Jako odborný konzultant tamnějších zoologů významně přispěl k záchraně ohroženého krokodýla kubánského, a jeho odkaz v podobě fungujících farem s chovem krokodýlů amerických a kubánských jsou tohoto dodnes dokladem.  Kniha  ,,Na lovu vzácných krokodýlů“, kde popsal svojí činnost na Kubě, se stala na dlouhou dobu základní učebnicí o kubánské herpetofauně pro budoucí generaci českých teraristů a herpetologů. I další jeho kniha ,,Džungle na tisíci ostrovech“ z počátku sedmdesátých let, popisující jeho expedici do delty Orinoka, podávala cenné informace o životě plazů ve volné přírodě, z krokodýlů pak o kajmanovi brýlovém a dodnes kriticky ohroženém krokodýlovi orinockém.

Další jeho aktivity, zejména provoz  herpetologické stanice v Praze, zabývající se dovozem a chovem plazů z  celého světa, významně napomohly v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století k vytvoření nevídaných kolekcí krokodýlích druhů, chovaných ve střední Evropě.  Nezapomenutelná byla sbírka krokodýlů v plzeňské zoologické zahradě, čítající v dobách své největší slávy asi patnáct druhů a poddruhů. Rovněž v zoologické zahradě ve Dvoře Králové se v průběhu let vystřídala řada zajímavých krokodýlích druhů. Ještě v roce 2007 tvořila sbírka krokodýlů v Zoo Wroclaw v sousedním Polsku 11 druhů, z  nichž mnozí pocházeli z dovozů prof. Zdeňka Vogela. Není nezajímavé, že polovina páru krokodýlů kubánských, který se od roku 2005 rozmnožuje na krokodýlí farmě ve Chvalšinách – konkrétně samice, pochází z posledních dovozů tohoto významného českého herpetologa.

Česká republika se zapsala významně do dějin evropské teraristiky rozmnožováním velkého počtu plazů a obojživelníků, včetně krokodýlů.

Senzaci v teraristickém světě znamenalo rozmnožení kajmana brýlového severního panem Rudolfem Stříbrným v roce 1977. Tento úspěch se řadil mezi vlastně první evropské odchovy krokodýlů a byl bohatě citován v domácí i zahraniční literatuře. Chovatelské zásady, které Stříbrný popisoval ve svých článcích jsou platné dodnes. Od té doby se podařilo v Čechách rozmnožit celkem deset druhů krokodýlů, z toho jeden se statutem dle světové Červené knihy ohrožených druhů ohrožený a tři kriticky ohrožené. Je zajímavé, že na odchovech krokodýlů v Čechách se stejnou měrou podílejí jak soukromí chovatelé,tak i zoologické zahrady a to i u velkých druhů krokodýlů,u nichž se zdálo,že jejich chov je nad síly soukromých osob. Budiž prosím tento argument vyslyšen při současných snahách evropské unie zakázat chov exotických  zvířat, mezi nimi i krokodýlů,soukromým chovatelům. Pro úplnost přidáváme seznam rozmnožených druhů, kdy na prvním místě seznamu chovatelů je jmenován ten, který jej dosáhl v ČR jako první:

Z výše uvedeného seznamu, který pochopitelně zaznamenal jen publikované, nebo jinak veřejně známé odchovy a tudíž nemusí být co do počtu úspěšných chovatelů vyčerpávající, je zřejmé, že k dynamickému rozvoji chovu krokodýlů došlo v polistopadovém období. Mezníkem pak je rok 2000, kdy vzniká první česká krokodýlí farma, a to v zázemí zemědělské společnosti v jihočeských Chvalšinách. Tato farma se orientuje na záchranný chov ohrožených druhů, cílem pak bylo vytvoření specializované krokodýlí zoo s chovem všech druhů krokodýlů. Realizace tohoto záměru začala prostřednictvím k tomuto účelu založené Nadace Tomistoma v roce 2005 v Protivíně. Zde se v roce 2008 otevírá veřejnosti Krokodýlí ZOO Protivín, která postupně rozšiřuje kolekci chovaných druhů na 22, mezníkem je pro tuto zoo rok 2011, kdy získala největší skupinu gaviálů indických chovanou mimo země původu. K dnešnímu dni (tj. prosinec 2016) zde bylo odchováno šest druhů krokodýlů, z toho tři kriticky ohrožené a jeden ohrožený.

Další farma vyrůstá od roku 2004 ve Velkém Karlově na Moravě. Jako výše uvedená je také součástí zemědělského podniku a kladla si za cíl chovat největší stádo krokodýla nilského v Evropě. Kromě agroturistiky plánovala tato farma i hospodářské využití nilských krokodýlů na produkci kůží a masa. V roce 2014 prosadil majitel farmy uznání krokodýla nilského v ČR za jatečné zvíře, farma ve Velkém Karlově pak přechází pod skupinu Agrofert, která plánovaný jatečný chov v roce 2015 uzavírá z dúvodu nerentability produkce.

U veřejnoprávních zoologických zahrad v polistopadovém období přichází vlna zakládání chovu malých druhů krokodýlů. Rozmnožují se krokodýlové čelnatí a kajmani trpasličí, kteří ze zoologických zahrad pronikají do soukromých chovů a tyto druhy se pak stávají nejčastěji chovanými krokodýly vůbec. V brněnské zoo dochází v devadesátých letech k opakovanému rozmnožování krokodýla nilského, na přelomu tisíciletí však chov ruší. Aligátor čínský je chován postupně v ZOO Plzeň a na Hluboké, oba chovy však byly záhem také zrušeny. Pohlavně dospěli gaviálové sundští  (Tomistoma schlegelii) chovaní v Zoo Dvůr Králové a v Krokodýlí ZOO Protivín, kde se snaží tento velmi vzácný a málo prostudovaný krokodýlí druh rozmnožit. Orientace na chov kriticky ohrožených druhů krokodýlů se projevila v Zoo Plzeň založením chovu krokodýla siamského, který zde byl ale v roce 2015 ukončen a dále pak tento druh opakovaně odchovává Krokodýlí ZOO Protivín.  V roce 2008 zakládá ZOO Praha chov gaviálů indických, v roce 2011 následovaná Krokodýlí ZOO Protivín a oba chovy představují největší evropskou základnu pro tento obrovský a nesmírně ohrožený krokodýlí druh.

V současné době je na území České republiky chováno v zoologických zahradách a u soukromých chovatelů dvacet dva druhů krokodýlů.